V souvislosti s ruskou agresí na území Ukrajiny byla Evropskou unií vůči Rusku a Bělorusku přijata omezující opatření (mezinárodní sankce) ekonomického a individuálního charakteru, jejichž cílem je omezit nejen obchod a služby s těmito státy, ale též zasáhnout infrastruktury, které jsou pro jejich ekonomiky, a tedy i zbrojní průmysl a represivní státní aparát klíčové. Některé z uvalených sankcí mají zásadní dopady i do oblasti zadávání veřejných zakázek v členských státech EU, a to nejen ve vztahu k probíhajícím zadávacím řízením, ale také ve vztahu, k již zadaným veřejným zakázkám, u kterých probíhá plnění.
Od 1. 9. 2022 obsahuje ZZVZ konkrétní pravidla pro zákaz zadání veřejné zakázky, která konkretizují procesní postup zadavatele v zadávacím řízení v případě, že je nezbytné aplikovat mezinárodní sankční mechanismy. Změnami byla dotčena ustanovení § 36, § 39, § 130, § 144. §148, §223, § 261a a §268.
Nově se rovněž do ZZVZ doplňuje § 48a podle kterého, pokud je účastník zadávacího řízení osobou, na kterou se mezinárodní sankce vztahuje, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení podle § 48a odst. 2 písm. a) ZZVZ. Pokud by touto osobou byl vybraný dodavatel, musí zadavatel k vyloučení účastníka přistoupit podle § 48a odst. 2 písm. b) ZZVZ.
Na základě § 48 odst. 11 ZZVZ zadavatel odešle účastníkovi zadávacího řízení oznámení s odůvodněním. Vyloučený účastník může zadavateli na základě § 241 ZZVZ podat námitky. Účast v zadávacím řízení vyloučenému účastníku zaniká v návaznosti na případné uplatňování opravných prostředků, jak je vymezeno v § 47 odst. 2 ZZVZ.
V případě, že veřejná zakázka nebyla zadána vybranému dodavateli, postupuje zadavatel podle § 125 ZZVZ. Zadavatel tedy může vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení, a to v pořadí, které vyplývá z výsledku původního hodnocení nabídek nebo elektronické aukce nebo z výsledku nového hodnocení. Nové hodnocení zadavatel musí provést, pokud by vyloučení vybraného dodavatele znamenalo ovlivnění původního pořadí nabídek. Účastník zadávacího řízení vyzvaný k uzavření smlouvy by se pak považoval za vybraného dodavatele.
V případě, že v zadávacím řízení nedošlo k situaci, kdy by některý z jeho účastníků byl postižen na základě sankčních mechanismů, nevyžaduje zásada transparentnosti záznam o tom, že vztah k evropským sankcím byl zadavatelem posouzen.
Sankce zákazu zadání nebo plnění veřejné zakázky podle článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014 se uplatní pouze na nadlimitní veřejné zakázky, při zadávání a plnění veřejných zakázek malého rozsahu (ani podlimitních veřejných zakázek) tak nemůže dojít k jejich porušení.
Jak individuální finanční, tak ekonomické sankce se uplatní i po zadání veřejné zakázky a budou mít dopady na smlouvy na veřejné zakázky, jejichž plnění probíhá po nabytí účinnosti příslušného sankčního předpisu. Pokud není pokračování v plnění veřejné zakázky v důsledku uplatnění mezinárodních sankcí možné, může zadavatel na základě § 223 odst. 4 ZZVZ závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.
Evropské právo, ani ZZVZ nevyžadují, aby se pravidla pro aplikaci sankčních mechanismů promítla do obsahu zadávacích podmínek. Zadavatel může požadovat, aby v rámci nabídky bylo předloženo čestné prohlášení dodavatele o tom, že se na jeho osobu nebo na plnění, které je jím nabízeno, nevztahují mezinárodní sankce. Součástí takového prohlášení pak může být také prohlášení o tom, že si dodavatel není vědom skutečnosti, že by se mezinárodní sankce vztahovaly na poddodavatele, které bude v průběhu plnění veřejné zakázky využívat.